Námět a téma jsou sice dva odlišné pojmy - něco jiného označující, ale záměrně jsem dal tyto pojmy dohromady.

Námět (předloha) je zdroj pro další práci na divadelním tvaru. Většinou se jedná o knihu, ale může se jednat také o životní zkušenost, slovo, věc apod.

Téma je něco hlubšího, co chci sdělit divákovi (při samotném produktu), ale také s čím neustále pracuji s dětmi při procesu zkoušení (sami herci prozkoumávají toto téma z různých hledisek a tím se samozřejmě učí).

Často vedoucí souboru zaměňují téma s názvem. (Př. Název pohádky: Jeníček a Mařenka; Téma pohádky může být: Zasloužil si Jeníček s Mařenkou tak velký trest za to, že kradly perníček? Jak si dokážou sourozenci poradit v  krizové situaci? apod.)

Jestliže chci vytvořit divadelní představení, musím jako první vědět, buď co chci hrát (jistou předlohu) , a nebo co chci sdělit divákovi (téma).

Jestliže se jedná o první variantu, musí si být všichni vědomi, proč chtějí právě danou předlohu převést do divadelní podoby. Za slůvkem PROČ se schovává to, proč mě onen příběh zajímá, a nebo co chci říct tímto příběhem divákovi a neustále se k onomu PROČ během vytváření inscenace vracet a ověřovat si jej.

Mohu také vyjít z libovolného tématu, které je dané skupině blízké. Posléze hledat na toto téma vhodnou předlohu, popřípadě skrze improvizace, tvůrčí psaní apod.  vytvořit vlastní, autorskou inscenaci.

Téma musí být blízké a aktuální tvůrcům inscenace.

                                                        ZPĚT